Dobročinný a skromný biskup z Toursu, maje býti zvolen, schoval se do husího chlívku a na památku toho, jak jej husy štěbotem prozradily, přináší s sebou martinskou husu.
Karel Pejml:
V Hanušově Bájeslovném kalendáři se dočítáme, že v poledne husa bývá nejhlavnějším jídlem. Dostává z ní nejnižší sluha křídlo, aby prý při práci jen lítal. Vyššímu sluhovi se podává stehno, hospodář však sám si ponechává kobylku. Z kobylky prorokuje budoucí zimy vlastnost. Bílá nebo přimodralá znamená např. tuhou zimu. Šupky či kůžky z noh husích dávají se do střevíců pod nohy, aby se nepotily, neb mezi prsty, aby kuří oka nerůstala. Tolik Hanuš o svatomartinské huse.
Na sv. Martina všeobecně se pekávaly „martinské rohlíky“….. /Pokračování příště/