Tradičního setkání u Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici v Liberci se dnes dopoledne v zastoupení Libereckého kraje účastnil náměstek hejtmana Přemysl Sobotka i radní Radka Loučková Kotasová. Vzpomínkového setkání u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii pořádalo Statutární město Liberec ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci.
„Byl jsem překvapen, kolik lidí z řad veřejnosti se letos setkání zúčastnilo, ač by si připomenutí těchto zásadních událostí naší minulosti přesto zasloužilo ještě mnohem více pozornosti. Nezbývá mi než doufat, že nás bude každý rok více a starší generace bude té mladší předávat své vzpomínky, které pro mladé mohou být v dnešní době neuvěřitelné. Je třeba jim připomínat, že demokracie není automatická a dá se o ni lehce přijít,“ vyjádřil své pocity z místa setkání náměstek Přemysl Sobotka.
Kromě krajských radních se piety účastnili i zástupci Statutárního města Liberec nebo města Frýdlantu. U pomníku drželi čestnou stráž Junáci ze svazu skautů a skautek. Před položením květin a zapálením svíček přednesl náměstek Přemysl Sobotka osobní projev.
„Na období plné strachu a útlaku nesmíme zapomenout. Protože národ, který zapomíná na svou minulost, si ji musí prožít znovu. A to bych dnešním mladým opravdu nepřál,“ řekl na závěr setkání náměstek Sobotka.
Sedmnáctý listopad je v historii naší země pevně spjat s vysokoškolskými studenty. V roce 1939 uzavřeli němečtí nacisté na několik let české vysoké školy jako reakci na studentské nepokoje spojené s úmrtím Jana Opletala. Současně s tím nacisté uvěznili nebo rovnou popravili mnoho českých studentů. Rok 1989 se nesl v připomínce nacistických útrap. Studentský průvod se 17. listopadu změnil v řeku protestujících československých občanů, která demonstrovala proti dosavadnímu komunistickému režimu, který později na vládu v ČSSR rezignoval.
Text projevu náměstka Přemysla Sobotky:
- listopad 1989, 1939
Dobrý den,
jsem velmi rád, že Vás mohu srdečně pozdravit na dnešní vzpomínkové akci jménem svým i jménem Rady Libereckého kraje.
Je to právě 28 let od 17. listopadu 1989 a 78 let od 17. listopadu 1939.
Obě výročí spojuje revolta proti diktatuře a touha po svobodě u studentů a demokraticky smýšlejících lidí.
Na druhé straně barikády stála vždy totalita, jednou nacistická a podruhé komunistická a obě měly zcela společné rysy, a to rysy diktatury.
To je Vám všem známo, ale symbolika obou 17. listopadů je i odkazem do dnešních dnů. Opět jsme svědky pokusu o řízení našich životů, plíživě nastupuje „Velký bratr“ a sleduje nás na každém kroku.
Jiný názor se sice ještě smí říkat, ale jak dlouho? V popředí jsou opět populisté a příznivci jednoduchých řešení, opět se slibuje blaho pro všechny, ochrana před vším zlem. V pozadí je ale jen a jen touha po moci, okleštění demokracie a následně návrat k praktikám, kdy strach převládne a bude nás limitovat ve svobodném životě.
My, kteří zde stojíme, si toto uvědomujeme, proto jsme dnes přišli. Naším úkolem je trpělivě vysvětlovat, že zločiny 6 let okupace a 41 let vlády komunistů jsou varovným mementem.
Osobně bych byl nerad, aby v budoucnu musel přijít další 17. listopad.
Čest památce všem obětem dvou totalit, velký obdiv nad statečností studentů i dalších demokratů a Vám moc děkuji za účast dnes, 17. listopadu 2017, na této vzpomínkové akci. Věřím, že demokracii uchráníme.
Zdroj: KÚLK (TZ Andrea Fulková)
