Bylo, kdysi… Při svatbě na venkově dostávala nevěsta věnem dvě sazenice bezu. Jednu aby vysadila pod okno vedoucí do zahrady, druhou pak měla zasadit u stodoly. Říkalo se, že na bezu má vše léčivou moc. Listí, květy, kůra, plody i kořen.
Sazenice bezu pod oknem do zahrady usnadňovala nemocnému utrhnout si z bezu potřebný lék přímo ze světnice. Sazenice bezu u stodoly měla odpuzovat obilní škůdce, tedy chránit ve stodole obilí.
(Dnes, v době epidemie alergií, můžeme těžko někomu radit sázet si bez pod okno, neboť pyl bezu je silným potenciálním alergenem.)
Nealergikům nabízím osvěžující Rychlé pití (šumivé).
3 litry vody, 1/2 kg cukru, 3 až 5 bezových květů, 1 citron a 1/16 litru octa.
Do vychladlé vody převařené s cukrem a octem rozkrájíme citron, přidáme květy a necháme 3 dny. Pak stočíme do lahví a uložíme v chladu. Neskladujeme dlouho.
