Na Bílou sobotu před večerní mší se znovu rozezněly zvony. Nastalo Vzkříšení. Skončil půst. Hospodyně pekly mazance, beránka, vařily vejce. Na Boží hod velikonoční světí kněz pokrmy. Karel Pejml – Český lid: Hospodář ještě před obědem ukrojil každému domácímu po krajíčku mazance a dal každému
i po vejci. Teprve potom nastal oběd božíhodový.
Jídla v kostele v ten den posvěcená lidé pojídají stoje. Když přišel někdo v době jídla do stavení, byť i žebrák, dostalo se mu po kousku posvěceného pokrmu. Dříve bývalo hojně rozšířeným zvykem, že na velikou neděli se jedlo společně vejce, které bylo vařeno na Velký pátek. Kdyby někdo bloudil, měl si jen vzpomenout, s kým jedl na Boží hod vejce, a hned nalezl správnou cestu.
Na Boží hod se nechodí na návštěvu, neboť všude se malují kraslice na zítřek.
