Když vládne dlouhodobé teplo a sucho, je nejlepší vyrazit do horských lesů k vodě. Pozoruhodnou podívanou nabízí kaskáda vodopádů na nespoutaném Bílém Labi v Krkonoších. Tato řeka, která je levostranným přítokem Labe, pramení nedaleko Luční boudy.
„Vodopády jsou doslova přírodní fenomén, kde nám voda ukazuje svou sílu a energii. Když je na jaře hodně vody, bývá v nich skutečná vodní bouře a je na co se dívat. Určitě stojí za to se k vodopádům Bílého Labe vydat,“ doporučuje Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Bílé Labe patří spolu s Labem a Mumlavou mezi nejdivočejší relativně vodnaté toky Krkonoš. Většinu vodopádů a kaskád si lze prohlédnout během putování po modré turistické značce, která vede podél toku řeky.
Prvním zajímavým místem je 120 metrů dlouhá a 24 metrů vysoká Lavinová peřej, která se nalézá 800 metrů nad Boudou u Bílého Labe; další je pět metrů vysoký Plotnový vodopád, jehož vody padají k zemi pod třicetistupňovým sklonem. Velkolepou soustavu tvoří útvar zvaný Dlouhý vodopád: sestává ze čtyř slapů o celkové výšce 14,5 metru, to vše v délce přes 50 metrů.
Tím však vodní podívaná nekončí. Dále po proudu se totiž nalézá další kaskáda řečená Balvanová o výšce pět a půl metru a více než třicetistupňovém sklonu. Název dostala podle velkého balvanu, který byl pod ní zaklíněn, avšak odnesla jej povodeň v roce 2006. Kaskáda je vysoká 5,5 metru a má sklon přes 30°.
Zhruba 140 metrů nad přítokem Hřímavé bystřiny je k vidění celkem malý, ale zajímavý vodopád — Velký skok. Je vysoký pouze 2 metry, v levé části je však téměř svislý. Posledním, největším a nejznámějším z celé plejády peřejí je čtyřmetrový Velký vodopád pod ústím Černého potoka. Sestává ze dvou proudů, přičemž ten pravý při nižším stavu vody zaniká. Když teče vody hodně, oba proudy naopak splývají.
Zdroj: Liberecký kraj (TZ Jan Mikulička)
