Na silnici I. třídy z Jestřebí na hranici regionu bude kraj požadovat nulovou sazbu mýta. Může promluvit i do rozšíření zpoplatněných úseků

26

Asociace krajů ČR (AKČR) a Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) uzavřely loni v říjnu s ministerstvem dopravy memorandum o společném postupu při stanovování zpoplatnění některých silnic I. třídy. Liberecký kraj obdržel od AKČR žádost o součinnost při aktuálním řešení situace. Krajům je přislíbeno, že mohou samy navrhnout, kde bude platit nulová sazba mýta. Radní souhlasili, že nulové mýtné by se mělo uplatnit na silnici I/38 z Jestřebí na hranici kraje. Přesný přehled zpoplatněných úseků bude projednán na dubnovém zasedání Rady AKČR.

„Možnosti zavést nulovou sazbu mýta na vybraných úsecích silnic první třídy v Libereckém kraji jsme chtěli nejprve důkladně projednat s jednotlivými obcemi. Nechtěli jsme dělat předčasné závěry bez jejich souhlasu. Stát navrhuje zavést mýto na silnici I. třídy z Turnova na hranici kraje u Ktové a na komunikaci z Jestřebí směrem na Mladou Boleslav. S ostatními členy rady jsme se shodli na tom, že v prvním případě neexistuje adekvátní objízdná trasa pro tranzitní dopravu, kudy by mohla nákladní vozidla projet. V případě zpoplatnění úseku silnice z Jestřebí na hranici kraje však reálně hrozí, že část nákladní dopravy zatíží silnice II. třídy, protože zvolená objízdná trasa by byla téměř shodná s časem při jízdě po silnici I/38,“ uvedl hejtman Martin Půta.

Téma zpoplatnění úseků silnic mýtným v jednotlivých krajích projedná 11. dubna v Plzni Rada AKČR. Mýto se vztahuje na silniční motorové vozidlo nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny. K dnešnímu dni je v Libereckém kraji mýtem zpoplatněna dálnice D10 hranice Středočeského kraje – Ohrazenice a silnice I/35 Ohrazenice – Bílý Kostel.

Zdroj: KÚLK (TZ Filip Trdla)

Ilustrační foto: kraj-lbc.cz (zdroj: Liberecký deník)

alternativní trasy

Předchozí článekKraj reaguje na námitky proti zadávacím dokumentacím na rekonstrukce krajských silnic
Další článekSociálním službám chybí 55 milionů. Kraj žádá ministerstvo o dorovnání