Šest osobností, šest kovářů, šest umělců se představí na unikátní výstavě v kostele svaté Anny v Jablonci nad Nisou. Přijďte zjistit, čeho všeho je kov schopen a jaké nejrůznější podoby může mít! Výstava s názvem Reklama na nekonečno bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 16. 6. 2016 v 16 hodin a 16 minut.
Reklama na nekonečno je jubilejní 10. výstavou volného sdružení výtvarníků “Kovový projekt”. Autory děl jsou Vladimír Červenka, Martin Dräger, Štěpán Klas, Tomáš Misík, Jan Nikendey a Martin Šteller. Členy skupiny spojuje nejen studium turnovské uměleckoprůmyslové školy, ale především touha objevovat nové technologické a výrazové prostředky při práci s kovem v jeho nejrůznějších podobách. Od monumentálních abstraktních skulptur, přes osobité figurální objekty až po plechové broušené obrazy nebo aluminiové krajky.
Sakrální prostor jako nová výzva
Jedním z pilířů zakládajícího manifestu skupiny Kovový projekt je potřeba nacházet souznění plastiky a prostředí, pro které vznikla a do kterého byla zasazena. A právě jablonecký kostel sv. Anny je pro výtvarníky tou správnou výzvou – prostor je velkolepý a přitom intimní svým vnitřním působením na vnímavého návštěvníka. “Pro jabloneckou výstavu vzniklo několik originálních uměleckých děl, výjimečných po stránce vizuální i technologické. Není obvyklé, aby se kovářská díla nacházela v sakrálním prostředí. Autorům se podařilo přenést vlastní uvažování a myšlenky o otázkách současného duchovního směřování jednotlivce i společnosti do trojrozměrných objektů,” říká Petra Handlířová z Jabloneckého kulturního a informačního centra, které výstavu pořádá.
Příprava výstavy ukázala rozmanité kovářské charaktery
Ačkoli se autoři odhalují návštěvníkovi prostřednictvím svých děl, získat od nich podrobnější informace o své osobě bývá dost obtížné. Proto se organizátoři výstavy rozhodli navštívit kováře přímo v jejich ateliérech, dílnách. O své zážitky se podělila Petra Handlířová: “Zatímco dílna umělce a galeristy v jedné osobě Martina Drägera je plná artefaktů nejen kovářského řemesla, ateliér Martina Štellera návštěvníka ohromí svou organizovanou jednoduchostí a čistotou, která se projevuje i v jeho precizně zpracovaných objektech typických svými jasnými barvami a liniemi. Každý z kovářů má jiný přístup, jejich díla mají různorodý charakter, všechny však spojuje řemeslná zručnost a především duchovní rozměr objektů. Věříme, že i na návštěvníka dýchne osobitost každého z autorů objektů.”
Do výstavy se tak promítá věčný spor mezi komercí a potřebou čisté existence, potřebou radosti z hezkých věcí, z prožitků, které neumíme finančně vyjádřit, ale bez kterých by náš život byl velmi chudý.
REKLAMA NA NEKONEČNO – Kovový projekt 2016
kostel sv. Anny, 17. 6. – 24. 9. 2016
- 6. /čtvrtek/ v 16:16 hodin vernisáž
otvírací doba:
VI a IX po-pá 10-12, 13-17, so 10-13
VII a VIII po-pá 10-12, 13-17, so-ne 10-13
Jubilejní 10. výstava volného sdružení výtvarníků pracujících s kovem v rámci oslav 150. výročí povýšení Jablonce nad Nisou na město.
Vstup zdarma
www.jablonec.com
Skupina Kovový projekt vznikla v Praze v Restauraci na Břetislavce 15. dubna 1989. Tehdy ještě více než 20 umělců převážně kovářského řemesla spojila potřeba vymezit se vůči uniformovanému přístupu k umění a touha hledat vlastní výrazové prostředky a přístupy k procesu tvorby uměleckého díla. Členové se usnesli, že společně budou vystavovat každé tři roky a na každou z výstav připraví nové dílo. Prvotní očekávání byla různá a životní situace a možnosti se také v průběhu času měnily a tak do jubilejní desáté výstavy společně vydrželo šest autorů.
Ty spojuje nejen studium na uměleckoprůmyslové škole v Turnově – až na jednu výjimku všichni absolvovali obor umělecké kovářství – zámečnictví, jeden z nich potom obor rytí a broušení drahých kamenů, ale také společný náhled na tvorbu. V ní rádi pracují s alternativními technikami, objevují nové postupy a především jim všem je blízká nadsázka a performace s citem pro místo, kde má být dílo umístěno. Často pracují s divákem samotným, zapojují ho do uměleckého procesu, dráždí jeho fantazii.
Autoři:
Vladimír Červenka
Narozen: 27. března 1957 v Hlinsku
1972-1976 SUPŠ v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví
Kovářské řemeslo provází Vladimíra Červenku po celou jeho kariéru jako profese i umělecký koníček. Své objekty často sestavuje z více dílů,návštěvník se nemusí obávat s nimi pohnout, zakývat, protože ukrytý pohyb plastiku oživuje a dotváří.Jako základní materiál převládá železo, ve velké míře ztvárněné klasickou kovářskou technikou, kterou používá asi nejvíce ze všech členů skupiny Kovový projekt.
Martin Dräger
Narozen: 15. listopadu 1952 v Liberci
1968-1972 SUPŠ v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví
1976-1977 Restaurátorská škola, Brno
Umělec, restaurátor i galerista, to je jen několik podob činorodého kováře Martina Drägera. V jeho uměleckém portfoliu lze nalézt dílka intimní i monumentální, pohrávající si se vztahem k prostoru i k architektuře. S jeho dílem je možné se dodnes potkávat po celém světě, nám nejbližší je jeho práce pro exteriér libereckého zámku či Oblastní galerie. V kostele sv. Anny umístil mimo jiné dva rozměrné objekty, z nichž jeden nazvaný Bouřkový mrak vyzývá návštěvníka usadit se pod něj a vnímat soustředěnou energii, kterou do díla autor vložil.
Štěpán Klas
“Není malých a velkých věcí, jsou pouze věci nutné a věci zbytečné.”
Narozen: 6. února 1959 v Praze
1974-1978 SUPŠ v Turnově, obor rytí a broušení drahých kamenů
1980-1986 VŠUP v Praze, ateliér glyptiky, skla v architektuře a šperku (prof. Jozef Soukup)
Výtvarník, učitel, restaurátor a chodec – to je jen malý výčet rolí, které ve svém bohatém životě Štěpán Klas zastává. Ačkoli je jediným „nekovářem“ skupiny Kovový projekt, rozhodně je jejím katalyzačním činitelem. Jako pedagog Hollarovy umělecké školy je v kontaktu s mladou generací, což obohacuje jeho výrazový rejstřík. O procesu tvorby uvádí: „Umění obecně moc neprožívám. Mně úplně stačí se ho jemně dotýkat. Spíš než akademický svět mě fascinuje jednoduchost, svoboda a experiment. Prostě přímá a syrová výpověď.“ V jeho uměleckém portfoliu proto najdete výtvarné hříčky často titěrného rozměru, ale i rozměrné objekty vycházející ze síly slova a okamžiku.
Tomáš Misík
Narozen: 3. května 1960 v Hradci Králové
1975–1979 SUPŠ v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví
1979–1984 PdF Hradec Králové, obor Český jazyk – výtvarná výchova
Dílna v Třebechovicích pod Orebem ukrývá všestranného umělce. Těžko říci, zda rytmus práce na kovářské kovadlině přivedl autora k hudbě, nebo to bylo obráceně. Povoláním kovář, ve volném čase muzikant a textař o své tvorbě říká: „V textech, stejně jako ve výtvarných věcech, se snažím uplatnit zkratku, zobecnění, ironii, nadsázku. V plastikách si o to říká zvolený materiál a někdy i rozměr, v textech zas formálně omezená plocha písňového textu.“ V poslední době se často prezentuje originálními broušenými plechovými obrazy, na jablonecké výstavě najdete i jeho jezdeckou sochu “Keep smilling”, která se stala symbolem výstavy.
Jan Nikendey
“Čas stejně jako voda plyne a stopy v ní jsou pomíjivé”
Narozen: 19. prosince 1958 v Liberci
1974-1978 SUPŠ v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví
Dílna Jana Nikendeye je místem, kde se umění černého řemesla potkává s hudbou, kulinářskými zážitky a uměním hostitelským. Z oboru uměleckořemeslného restaurování památek můžeme připomenout spolupráci na výrobě repliky sochy rytíře na liberecké radnici nebo restaurování centrálního kříže jabloneckého hřbitova. Coby domácí tvůrce není půdě jabloneckého kostela sv. Anny nováčkem – je autorem originální kostelní kasičky, kterou pro tuto výstavu doplnil kasičkami navrženými pro Brno a Chodsko. Stěžejní je jeho plastika „???“ vzniklá jako reakce na rozlehlé prostředí kostela, které však vybízí návštěvníka zastavit se a zkoncentrovat svou mysl – stejně jako rytmická struktura obřího kola, jež směřuje k jednomu centrálnímu průhledu. Kam?
Martin Šteller
Narozen: 12. dubna 1962 v Havlíčkově Brodě
1977–1981 SUPŠ v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví
Dílnu s výtvarným ateliérem si vybudoval v Chlístově u Havlíčkova Brodu. Jeho plastiky často vzbuzují úsměv svým neotřelým pohledem na všední věci. K vytvoření paradoxního dojmu lehkosti a měkkosti, který by divák u objektu z oceli nečekal, využívá netradiční techniky svařované nafukované a lakované oceli. Autor také spolupracuje s dalšími výtvarníky, skláři a designéry. Pro jabloneckého návštěvníka nejbližším důkazem je Lampa Edison stojící ve dvorku mezi náměstím Dr. Beneše a OC Plaza v Liberci, na které spolupracoval s Jaroslavem Rónou.
Pro výstavu v kostele sv. Anny navrhl objekt se třemi srdci nazvaný REM CORDIS a umístil ho do čelního prostoru. Vzdušná a přitom dynamická instalace je zároveň poděkováním za podporu v těžké životní situaci rodiny. Život není věčný a člověk by měl s pokorou přijímat každou společnou chvíli.
Zdroj: JKIC
